Mgr. Petr Kulíšek

Petr pochází ze Dvora Králové nad Labem, ovlivněn mnoha skvělými přírodovědci, Krkonošemi i Broumovskem a rodným Podkrkonoším nakonec vystudoval biologii. Po studiích a cestách zakotvil v Kosteleckých Horkách, od akademické sféry ho odlákala organizace mezinárodních dobrovolnických projektů, zakládal též malé venkovské environmentální vzdělávání. Profesně na mnoha místech kraje řešil rozvoj venkova: po roce 2005 se podílel na zakládání tří místních akčních skupin pro rozvoj venkovských regionů (MAS), z nichž jednu poté vedl v kraji kolem Orlice. Pro sousední MAS Sdružení SPLAV v Orlických horách pak již 7 let pracuje na rozvoji vzdělávání v regionu a na podpoře programu na zateplení domů a energetické úspory. V projektu Eduzměna se podílí na nastavení regionální podpory vzdělávání na Kutnohorsku. Angažuje se jako hybatel a facilitátor pro principy participativního rozvoje venkova metodou LEADER ve více MAS v kraji i v Národní síti MAS. Ve své profesi klade klíčové otázky a vede lidi k odpovědím ve strategickém plánování rozvoje venkova a zkušenosti a inspirace v síle venkovských iniciativ posbíral v okolní Evropě. Kdyby se ohlédl po stopách zpátky, našel by je u obnovy drobných památek i prvního otevírání kostelů na Broumovsku i u Kříže smíření, kolem interpretace hodnot skal v Adršpachu, na stezkách kolem Orlice a ve venkovských partnerstvích MAS, v angažování lidí pro změny ve vzdělávání na Kostelecku, Rychnovsku, Hradecku a Hořicku. A protože Horecká škola žije a nakonec i Malé muzeum místa na Modrém domě stále funguje, stopy jsou i doma v Kosteleckých Horkách. Je stále členem spolků pro obnovu venkova, památky, místní energetiku a ochranu přírody a také Zelených. Má moc rád dlouhou chůzi, mapy staré i nové, paměť míst a taky příběhy a rozhledy z hor. Je rozvedený, má jednoho syna, s partnerkou se stará o čtyři děti.

Většině z nás se v našem kraji se žije dobře, i když ne v každé chvíli. Svět se ale rychle mění a já chci žít v kraji, který nespí. S mnohým je třeba rychle pohnout. Kraj má být nejlepším hospodářem s vodou, energií a lidskými zdroji a inspirovat obce. Kraj má plánovat: mít klimatický plán odpovídající stavu světa a změně klimatu. Vím, co je nemít vodu, vidím, jak se mění krajina a rytmy lidského života. Nestačí nám dobré silnice, svěží zdravá krajina a zdravé veřejné služby jsou prostor pro náš život a kraj drží v rukou silné karty. Udržitelnost není jen údržba.

V samosprávě je pro mě hodnotná víra v lidi. Správa věcí co nejblíž místu není určitě ani snadná, ani pohodlná tak, jako centrální rozhodování, ale pokud budeme trpělivě pěstovat a zalévat demokracii ve všech místech, podporovat ji v odbornosti, věřit místním a aktivním lidem, pak oni snáze budou věřit sami sobě a ne zachráncům. A tak i kraj by měl podporovat všechny aktivní, kteří to nevzdávají a samospráva kraje má pomáhat malým samosprávám obcí a inspirovat je v participaci, usilovat o spolupráci, podporovat místní iniciativy všech druhů, rozvojové odvážlivce a mladé podnikatele a soudržnost lidí v každém místě i dobře pracující MAS. Můžeme se o ni pak opřít při pomoci těm, kteří to potřebují. Regionální rozvoj stojí na lidech, nechodí po novém chodníku.

Třetí velká otázka, kterou nám klade čas, je stav otevřenosti, klimatu a oborů ve středních školách a spolupráce s těmi základními. Školy a atmosféra v nich se musí umět měnit, jako svět kolem. A tak chceme jako Zelení podpořit pohyb v jejich plánech a metodách, pohyb zkušeností mezi školami, změnu klimatu uvnitř škol a takové nastavení, aby mladí lidé už ve škole zažít odpovědnost, spolurozhodování a demokracii, aby jí později mohli věřit.